K čemu nám vůbec slouží feed

Každý z nás zná ten pocit: otevřeme Instagram, Facebook, TikTok nebo cokoliv jiného, a už jsme vtáhnutí do nekonečného scrollování. Jedno video střídá další, jedna fotka přechází v druhou, a my se občas zastavíme nad tím, jak tohle všechno algoritmus vůbec řídí. Říká se, že je “chytrý”, ale co když je to jen spousta čísel a vzorců, které nás chtějí udržet co nejdéle online? Jak pozná, že se nám líbí kočky, nové recepty nebo dokonce automaty? A proč se nám sem tam na obrazovce objeví reklama na automaty, i když jsme o nich nikdy nemluvili nahlas?

Slotspalace.cz a první impulz k cílenému obsahu

Vzpomínám si, jak sem tam skočím na stránku slotspalace.cz jen ze zvědavosti – a hle, druhý den se mi v celejch sociálních sítích zobrazila reklama na to samé casino. Nejdřív jsem to bral jako náhodu. Pak jsem si ale uvědomil, jak moc nám algoritmus kouká přes rameno. Proč mi tohle dělá? No, sbírá data. Jakmile kliknete na nějaký odkaz, algoritmus si řekne: „Tady ten chlapík má zjevně zájem o online zábavu,“ a snaží se vám naservírovat víc podobných věcí – bonusové kódy, nové turnaje, výherní automaty. Zkrátka, sleduje vás nejen na sociálních sítích, ale i při prohlížení webu, a potom tuhle informaci promíchá s tím, co lajkujete a co sledujete.

Jak algoritmus sbírá data: lajky, komentáře a sledování videí

Na začátku je to neškodné – když někomu „dáte srdíčko“ pod fotku vaření, algoritmus si zapamatuje, že by mohl servírovat víc receptů. Je to docela jednoduché: lajkuješ video o pečení, algoritmus to vyhodnotí, a příště ti ukáže další videa o dortíčcích, i když bys třeba chtěl vidět, jak se natočí krátký film. Ale to není všechno. Sleduje se i délka sledování videa. Když si video pustíš jen na pár sekund a okamžitě přejdeš dál, algoritmus si řekne: „Tohle vás moc nebaví,“ a dál vám to ukazovat nebude. Naopak jestli vydržíš koukat třeba minutu z dvouminutového tutoriálu, dostaneš další podobná videa. Každý scroll, každej komentář, každej save – všechno se počítá.

Jak dlouho koukáš na video

Jednou se mi stalo, že jsem se zahrabal v dlouhým dokumentu o fasádách domů. Byl jsem celej nadšenej, koukal jsem na to skoro deset minut, a hned se mi začaly ukazovat další podobné materiály o architektuře a renovacích. Do týdne jsem byl prolezlej tipy na barvy, grafické návrhy i crowdfundingové projekty, co chtěly vybudovat coworkingový ateliér. Hele, nebylo to zrovna to, co bych běžně hledal, ale algoritmus to zkrátka pochopil jako můj bezednej zájem o stavby a design.

Učení na základě vzorců: neuronové sítě v akci

Algoritmy používají něco, co se jmenuje neuronové sítě. Představte si to jako velkou síť, kde každé vaše kliknutí, každé zadrhání u určitého obsahu a každá malá pauza hrají roli. Čím víc interakcí, tím totiž algoritmus lépe chápe, co se líbí vám a možná i vašim přátelům. Například když lajkujete (nebo ukládáte) věci o zdravém životním stylu, začne vám nabízet recepty na smoothie a videa o domácím cvičení. Když ale objevíte stránky s online hrami, jako je právě slotspalace.cz, algoritmus si to zapíše jako silnej signál: „Tenhle uživatel má rád trochu adrenalinu.“ A tak se vám v různých aplikacích objeví reklamy na bonusy, nové turnaje nebo tipy, jak vyhrát jackpot.

Testování A/B

Algoritmy také neustále testují, co funguje. Dejme tomu, že Instagram napoprvé nabídne dvě verze titulku u nějakého příspěvku – jednu kratší, druhou delší. Když ví, že většina lidí s delším titulkem reaguje lépe (víc lajků, komentářů), pak začne nabízet podobné titulky i u dalších příspěvků. A když jde o feed, druhý den vidíš, že ti místo dvou fotek s kočkama ukáže radši krátký klip o youtubeřích, protože to zafunguje líp. Zkrátka testuje se každá maličkost: barva tlačítka „Sledovat“, počet slov v popisku, délka videa – všechno se vyhodnocuje.

Rozdíl mezi náhodou a cíleným obsahem

Jak odlišit náhodu od cíleného obsahu? Občas se vás zachce skočit na stránky s recenzemi filmů a za chvíli se v aplikaci objeví nabídka právě toho filmu. Vypadá to jako strašná náhoda, ale je to jen algoritmus, který ví, že jsi o tom filmě přemýšlel. Říct „Náhoda? To ne!“ je možná přehnané, ale algoritmus si dokáže spojit vaše prokliky, vyhledávací dotazy, historii prohlížení a pak ti přesně představí, co jsi sledoval mimo sociální sítě. Pokud si hraješ se sloty na Slotspalace, algoritmus to zaznamená a druhý den ti nabídne „exkluzivní mobilní bonus“ k šedesáti free spinům, i když si to nevyhledáváš v té chvíli.

Jak zůstat pánem svého feedu

Zaměř se na diverzitu obsahu
Najdi si v aplikaci sekce, kde ti algoritmus nabízí „doporučené“ příspěvky mimo obvyklý okruh. A když hezky klikneš na neznámý profil, dáš algoritmu impulz: „Hele, já chci i jiný věci než doteď.“
Vypni historii a smaž cookies
Tím donutíš algoritmus začít od začátku – bude muset znovu zjistit, co tě skutečně zajímá. Je to taková resetka pro tvůj feed.
Zruš sledování nepotřebných profilů
Když přestaneš sledovat celebritu, která pořád sdílí jen reklamy, algoritmus to pozná a přestane ti v feedu cpát spamy.
Snaž se méně lajkovat a komentovat
Každý lajk říká algoritmu: „To byla dobrá volba.“ Občas je fajn jen pasivně skrolovat, bez jediného srdíčka, a dát algoritmu trochu pauzu.
Zkoušej jiné platformy a formáty
Třeba Twitter Thread, Reddit nebo Pinterest – tyto platformy mají odlišné přístupy k doporučování a mohou tě dostat z bubliny.

Závěr: Algoritmus jako nástroj, ne šéf

V konečném důsledku je algoritmus jen nástroj, který vytvořili lidé. Je to pokus o to, abychom rychle našli to, co chceme – ale často nám vlastně ukazuje jen to, co už běžně sledujeme. Když chceš poznat nějakou novou perspektivu, musíš se trochu zaprvé zamyslet a zadruhé agresivně vstoupit mimo svoji komfortní zónu. Ano, když večer otevřeš IG a uvidíš reklamu na Slotspalace, potěší tě bonusy, ale taky si uvědomíš, jak moc tě algoritmus „zná“. Ať už se budeš snažit nechat se překvapit nebo si jen tak poprvé skočíš pro inspiraci do jiného koutu internetu, pamatuj, že jsi pořád pánem, ne pouhá bábka, která klidně poslouchá všechno, co jí algoritmus nalinkoval.